Nauka o signaturách rostlin

 V článku o tajemném stromu, jinanu dvoulaločném, jsem se zmínila o nauce o signaturách. A protože je to téma velmi zajímavé a souvisí s rostlinami, léčitelstvím i zdravím, napíšu vám o něm víc 🙂

Co je nauka o signaturách?

Co mi rostlina už na první pohled ukazuje? Co je její podstata? Co mi chce sdělit? Jak to, že roste v mém okolí a proč? Dokážu jí rozumět? Pochopím ji? Takovými a podobnými otázkami se zabývá právě nauka o signaturách.

Je to učení o znakovém jazyce přírody, prastará cesta poznání a možná i jeden z kořenů veškerého léčitelství. Jsou na něm založeny medicínské a šamanské schopnosti přírodních národů, tradiční bylinkářství i pozdější homeopatie. Jeho stopy najdeme i v novověkém evropském lékařství.

Pod pojmem signatura chápeme vzhled rostliny a její vlastnosti, které můžeme svými smysly rozeznat. Na tomto základě lze usuzovat na její podstatu a účinky, jaké má na člověka. Liší se však názory na funkci rostliny, na to, jaké vztahy může mít díky vnější podobnosti a vnitřním souvislostem s lidskými orgány a jak na ně může působit. Tyto vztahy totiž nelze přesně vědecky a racionálně definovat, nýbrž existuje velké množství různých možností, jak je vykládat. 

Kdo na to přišel a jak?

Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (Paracelsus), Wellcome Library, London

Lékař, filozof a alchymista Paracelsus (1493–1541), nejčastěji spojovaný s naukou o signaturách, navázal na dávné poznatky o přírodě, na znalosti, které starověcí přírodovědci i lidoví léčitelé všech dob získali jejím pečlivým pozorováním. Sepsal je, sestavil v systém a uvedl do renesanční medicíny jako protiváhu a obohacení studia tehdy prosazovaných, většinou antických a arabských lékařských autorit.  Podle Paracelsa nestačilo studovat vědecké spisy, lékař by měl číst v signaturách jako v knize přírody. Rozeznávat její znaky a vnímat je jako odkazy na podobnost, spřízněnost a vnitřní souvislosti.

Co však patří k základním signaturám?  Vnější tvary a struktura rostliny, její anatomie, funkce, barvy, chuť, vůně či zápach, konzistence a řada dalších vlastností, které vytvářejí obraz o její vnitřní podstatě a působení a zároveň poukazují na paralely mezi rostlinou a lidským tělem s jeho orgány. 

Nauka o signaturách byla po staletí rozpracovávána na základě zkoumání rostlin, stromů, zvířat i nerostů – nezabývá se totiž pouze říší rostlinnou, nýbrž i živočišnou a nerostnou. Jako bylinářka však zůstanu ve světě rostlin. Také zde se názory na signatury a jejich význam pro léčení tříbily ve sporech a diskusích zastánců snahy o pohled na rostlinný organismus jako celek se stoupenci analytického myšlení, kteří rostlinu studovali rozložením na její dílčí části. 

Duchovním základem hlubšího pochopení nauky o signaturách byla středověká kosmogonie, názor o původu, zrození a vývoji světa, v němž ho astrologické vlastnosti rozčleňovaly a vysvětlovaly a kosmické, božské síly v něm tajemně spojovaly různé říše, takže všechny souvisely se všemi, makrokosmos a mikrokosmos pojily vzájemné vztahy. Například z hvězd a planet bylo možné vyčíst, co je na Zemi důležité. Stejné principy podobnosti platily na Zemi i mezi rostlinnou říší a člověkem. 

Máš nějaký příklad signatur?

V podstatě rostliny byly dané znaky, které člověku prozrazovaly, jak mu rostlina může pomoci. Člověk si jich však musel všimnout a naučit se jim porozumět. Nauka o signaturách rostlin tedy pracuje na principu analogie. Paracelsus při léčení pacientů také používal léčivé byliny, které rostly v okolí, neboť jedna z jeho lékařských zásad zněla: „Kde je nemoc, tam je i lék.“ Vycházel z předpokladu, že vlivy okolí, které vyvolaly nemoc, se na základě analogie postarají také o to, aby v okolí rostl vhodný léčivý prostředek. Proto v jeho bylinných přípravcích a receptech nenajdeme žádné exotické rostliny jako například skořici nebo pepř.

Nauka o signaturách existuje na celém světě, u amerických indiánských kmenů i sibiřských šamanů, u australských přírodních národů a její stopy najdeme i u evropských bylinářů. 

signaturách

Jako příklad vztahů na základě vizuálních signatur mohu uvést jádro vlašského ořechu a mozek, rajče a srdce, fazoli a ledvinu, zázvor a žaludek, mrkev a oko. 

A na závěr připojuji ještě jednu Paracelsovu radu lékařům:

„Nenásledujte Galena ni Rhaza,

nenásledujte svou hrabivost ni touhu po moci,

vaším jediným učitelem budiž příroda!

Naslouchejte přírodě a poznáte,

co je nemoc a co lék!“ 

Soustřeďuji se na léčivé byliny a vracím se také ke kořenářskému a léčitelskému vědění našich babiček a prababiček. Jako fytopedagožka radím těm, kdo mají zdravotní či kosmetické problémy, které chtějí řešit přírodní cestou, bez chemie a drahých přípravků. Dám vám návod, jak získat pomoc v prastarém a čarovném světě bylin a jak využívat jejich blahodárných účinků pro zdraví a krásu. Více o mně se dočtete zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.