Co můžeme teď najít v přírodě

Letos nám začalo jaro podle fenologického kalendáře opravdu brzy. Spoustu různých bylinek a rostlin vidíme v lesích a na loukách už teď, v polovině února. Co všechno můžeme najít, jak to využít, a čeho se vyvarovat vám prozradím v dnešním článku.

Břečťan. Stálezelená rostlina známá díky svým účinkům proti kašli. Břečťan toho umí víc, člověk by si na něj ale měl dát pozor. Více se o něm rozepíšu až  bude naší Bylinkou týdne.

 

Česnek medvědí. Jedna z prvních jarních bylinek. Rok co rok se v období jeho růstu rozmáhá panika a šíří se dotazy, jak ho rozpoznat od konvalinek?  Upřímně řečeno, úplně snadno. Nejen, že na rozdíl od konvalinek voní po česneku, ale listy konvalinek jsou lesklé a proti světlu je na nich patrné husté žilkování, naopak listy medvědího česneku jsou matné a žilkování je podstatně řidší. Dalším výrazným rozdílem jsou pak květy – konvalinka má zvonečky, medvědí česnek hvězdičky.

Medvědí česnek podporuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje (což se na jaře náramně hodí), bojuje proti zánětům, působí proti nadýmání a podporuje obnovu střevní mikroflóry – například po braní antibiotik. Čistí krev, je močopudný, uvolňuje hleny, podporuje pocení a protože povzbuzuje činnost jater, skvěle se hodí pro jarní očistu. Podobně jako česnek má dobrý vliv na krevní oběh.

Jak ho zpracovat? Nejlépe ho použít čerstvý, na chleba s máslem či do pomazánky.  Nehodí se k sušení, ztratí tím své účinné látky. Chcete-li ho uchovat déle, pak mám pro vás recept na tinkturu a salátový olej.

Tinktura: listy medvědího česneku nasekejte, naplňte do uzavíratelné sklenice a zalijte 40 až 45% alkoholem – třeba vodkou. Nechte tři týdny macerovat, občas protřeste. Po této době přeceďte a nalijte do tmavých lahviček s kapátkem.  Užívejte 3x denně 12 kapek ve sklenici vody.

Olej do salátu: nasekané čerstvé listy medvědího česneku zalijte v uzavíratelné sklenici olivovým olejem tak, aby byly kompletně ponořené.  Nechte 2 až 3 týdny stát, přeceďte a používejte k ochucení salátů.

 

Líska.  Lískové keře najdeme téměř všude. Je to rostlina, která připravuje půdu pro ostatní, a mnohokrát ji najdeme v podrostech bukových lesů. Známé jsou spíše její samčí květy, jehnědy. Samičí květy jsou nenápadné pupeny s drobnými fialovočervenými bliznami. Lískové ořechy jsou známé, avšak už se tolik neví, že si můžeme připravit čaj z jehněd. Takový čaj podporuje pocení a je dobrým podpůrným přípravkem při léčbě chřipky a nachlazení. Jak na něj?

Čaj z jehněd lísky. Vezmeme 2 čajové lžičky usušených a nadrcených jehněd a zalijeme je ¼ litrem vroucí vody. Necháme 15 minut zakryté louhovat, přecedíme, osladíme podle chuti medem a po doušcích popíjíme tak horké, jak sneseme. Zalezeme si pod deku a necháme čaj působit.

Při sběru ovšem myslíme i na naše hmyzí spoluobyvatele a neotrháme celý keř. Vždy jen tolik, kolik potřebujeme.

 Sněženky. U těchto krásných poslů jara bych vás chtěla poprosit jen o jediné – netrhejte je. Jsou téměř ohrožené, ale především je to první potrava po zimě pro motýly a včely. Už tak mizí hmyz z našich luk a strání, včely začínají být ohroženým druhem (a pokud ony vyhynou, lidstvo bude za tři roky následovat), nemusíme k tomu ještě přispívat.

Sněženky nejsou léčivé, člověk si je natrhá „jen tak pro radost“, ale copak můžeme mít radost z toho, že někomu jinému sebereme potravu? Buďme tedy, prosím, ohleduplní.

Soustřeďuji se na léčivé byliny a jako fytopedagožka se vracím také ke kořenářskému a léčitelskému vědění našich babiček a prababiček.Více o mně si přečtětě zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.